„Experimentální území moderny“ mezi bývalými mimořádně progresivními stavebními školami v Desavě, Praze a Vratislavi se může především ve venkovském prostoru pyšnit působivými příklady experimentální architektury moderny. Mísí se zde vlivy z různých směrů, přičemž se v regionu často prosadila adaptivní podoba moderny. Je to moderna, která zohledňuje regionální tradice a materiály, ale i okolí a zasazení do krajiny. Jeví se tak v mnoha případech jako méně výrazná než ve velkých městech, není však o nic méně pokroková. Vybrané budovy jsou dnes jen zčásti v užívání. Aby se zachránily před rozpadem a zbouráním, je třeba kromě nasazení aktérů v daném místě i podpora a povědomí o tomto architektonickém bohatství. Moderna ve venkovském prostoru dnes nabízí podnětné potenciály a možné další využití těchto budov je v dnešní době aktuálnější než kdy dříve.
V saském Löbau vznikla v roce 1933 díky Schminkeho domu od Hanse Scharouna ikona moderní bytové architektury. Obytný dům by však nevznikl, kdyby nebylo sousední továrny na těstoviny Anker.
Areál je dnes v důsledku řady rozšíření, přestaveb a proměn mimořádným svědectvím různých dob, stylů a konstrukcí. Také architekt domu Schminke, Hans Scharoun, byl pověřen dalšími přestavbami továrny. Navrhl mimo jiné světle omítnutou schodišťovou věž s výrazně zaoblenými rohy. V roce 1946 se z továrny na těstoviny stává národní podnik VEB Anker-Teigwaren. Po roce 1990 budovy prodal privatizační úřad Treuhand a od roku 2010 jsou prázdné.
Když město Löbau areál v roce 2018 zakoupilo v nucené dražbě, list se obrátil. Diskutuje se o různých koncepcích a možnostech nového využití. Bývalá továrna na těstoviny se má stejně jako před 90 lety opět promýšlet v úzké souhře se sousedním Schminkeho domem. Společný areál Anker by oběma budovám mohl přinést řadu perspektiv pro další rozvoj a synergický efekt.